Milí letňanští, tentokrát se na vás výjimečně neobrátím s tématem, které se týká dění v Letňanech, nýbrž s menším zamyšlením.
Už za pár týdnů nás čekají volby do Poslanecké sněmovny a opět, jako ostatně vždy, slýcháme, že jde o nejdůležitější volby, které Česko zažilo. Ať tak či onak, jde zcela jistě o nejdůležitější volby za poslední 4 roky. A ve světle aktuálního dění všude po světě nejspíš přece jen o něco víc.
Možná i vy ve svém okolí vídáte stále více lidí zklamaných aktuální politickou situací - ať už jde o voliče současné vlády, opozice, nebo menších neparlamentních stran. Dost možná jste zklamaným voličem nebo zklamanou voličkou právě vy. A existuje pro to bezesporu nemálo dobrých důvodů.
Dosavadní voliči současné vlády mohou být právem zklamáni z nerealizovaných reforem, všemožných kauz a přístupu k některým konkrétním tématům a problémům. Příznivci opozice naopak mohou pravdivě tvrdit, že se vláda příliš nezaobírala výrazným poklesem životní úrovně velkého množství lidí během uplynulých krizí ani strukturálními problémy, které táhnou naši zemi a brzdí ji v rozvoji. Já sám, ač straník a politicky aktivní občan, cítím na celostátní úrovni nedostatek vůle a schopností dělat zásadní a potřebné změny, které Česko posunou dopředu a konečně nás zařadí mezi vyspělé země západní Evropy - například reforma daňového systému, reforma vzdělávání či boj proti byznysu s chudobou.
Přes to všechno však věřím, že tu přece jen stále volba je a lze si vybrat. Při nejmenším někoho, kdo nebude ohrožením základních principů naší společnosti a našeho státu.
Množství českých politiků se totiž netají tím, že jejich vzorem jsou politici jako Robert Fico, Viktor Orbán, nebo Donald Trump. Představitelé hnutí ANO, SPD, Stačilo či Motoristů pravidelně do veřejného prostoru hlásají, jak nám v Čechách panuje nová totalita a že právě oni jsou jedinou zárukou svobody a demokracie. Mezitím však jejich politické idoly ve svých zemích aktivně rozdmýchávají nenávist ve společnosti, bourají instituce právního státu, omezují novinářskou svobodu, okrajují základní občanská práva a své národy zatahují pod vliv Ruska. Takovou budoucnost si skutečně přejeme?
Slovenská nebo maďarská cesta není strašením voličů, ale realitou, která se odehrává nedaleko od našich hranic. Má proto podle mě smysl k volbám i přes všechny negativní pocity jít a někoho si vybrat. Já děkuji každému, kdo to alespoň zváží.